Popis zámku
Dvoupodlažní barokní zámek byl postaven v roce 1761. K poslední výrazné rekonstrukci (částečné) došlo za současných majitelů v roce 2007, kdy zámek získal novou fasádu. O deset let později mu byla vyměněna stará okna za nová, velmi kvalitní, modřínová okna. Zároveň byly natřeny všechny okenice a opraveny mříže.
A právě okna tvoří zajímavý architektonický prvek zámku – jsou zdobena výraznou šambránou s okrajovou lištou.
První patro od přízemí odděluje kordónová římsa. V prvním podlaží je balkón nesený dvěma volutovými konzolami, jehož balkónové zábradlí tvoří kuželková balustráda. Ve štítové zdi se nachází pravoúhlý portál přístupný dvouramenným schodištěm. V nadpraží je rytý letopočet 1761.
Místnosti v přízemí a hlavní schodiště jsou zaklenuty velenou klenbou se styčnými lunetami. Stropy prvního patra jsou ploché. Střecha je mansardová.
Od roku 1958 je zámek chráněn jako kulturní památka České republiky.
Dispozice zámku
Zámek je dvoupodlažní a má obdélníkový tvar. Na každém patře je sedm pokojů s kuchyní a zázemím.
Přízemí – 296 m2
1.patro – 313 m2.
Zámek je podsklepen.
V areálu zámku se nachází další čtyři hospodářské budovy, které jsou v současné době pronajaty.
Celková rozloha prodávaného pozemku je 2,4 ha.
Historie zámku
Zámek Litohoř je pozdně barokní stavbou. Byl postaven v roce 1761 jako letní sídlo opata Louckého kláštera ve Znojmě. Po zrušení Louckého kláštera získal zámek rod Wallisů, který ho však v důsledku hospodářského úpadku byl nucen koncem 19. století prodat. V roce 1876 se tak stal novým pánem na Litohoři Jan Smetana – hospodářský rada knížete Windischgrätze. Ten se postaral o jeho zvelebení. V roce 1924 si zámek i k němu patřící hospodářství pronajal Hugo Fischmann, který ho později koupil. Za 2.světové války však zahynul i s dalšímu členy rodiny v koncentračním táboře. Jediná přeživší dcera Huga Fischmanna v roce 1947 prodala zámek velkostatkářské rodině Kuthanových. Ti se zámeckými majiteli stali na pouhý rok, v roce 1948 byl totiž zestátněn a předán semenářskému podniku OSEVA.
Pro chátrající stav budov byl zámek státnímu statku sebrán a předán v 70. letech do péče Moravské galerie Brno, která se postarala o řadu oprav a začala ho využívat jako depozitář plastik a restaurátorskou dílnu. Zámek se v době jejich správy stal kulturně chráněnou památkou. V 90. letech získali zámek v restituci původní majitelé.
