CZ

Rekonstrukce zámku Mlázovy: rozhovor o tom, jak na to

Už podruhé jsme s rodinou zavítali na dovolenou do zámeckého areálu Holiday Park Mlázovy, který leží v krásné a klidné krajině Šumavských hor. Areál patří rodině Šperlů, kteří ho koupili v roce 2000...

Už podruhé jsme s rodinou zavítali na dovolenou do zámeckého areálu Holiday Park Mlázovy, který leží v krásné a klidné krajině Šumavských hor. Areál patří rodině Šperlů, kteří ho koupili v roce 2000, a od té doby probíhá rekonstrukce.

Můžete se ubytovat v prostorných apartmánech, vykoupat se v přírodním jezírku nebo odpočívat v zámeckém parku. Majitele teď čeká především rekonstrukce samotného zámku, který má již novou střechu a fasádu a v plánu jsou interiéry. Na své si tu přijdou především rodiny s dětmi, svatebčané a firmy, ale i milovníci historie a architektury.

Co Vás přivedlo k nápadu koupit si zchátralý zámek na Šumavě, nedaleko Sušice?

Vystudoval jsem střední průmyslovou školu a poté ČVUT v Praze a odjakživa mě bavilo téma historie a historických památek. Od toho už je jen krůček k tomu zkusit si zrekonstruovat nějakou historickou památku. Samozřejmě sám bych to nezvládl, ale díky tomu, že jako firma působíme ve stavebnictví už od roku 1991, měli jsme dobré zázemí pro přípravu a realizaci projektu.  A hlavně celou dobu mi pomáhala a stále pomáhá celá moje rodina, bez které bychom tu dnes nestáli. Zvláště mi pomohl můj otec – také stavař, bez kterého bychom to zvládli jen těžko. Bohužel už není mezi námi.

K finálnímu přesvědčení koupit zámek Mlázovy nás dovedla klidná poloha zámku, jeho přiměřená velikost, objekty, které šly použít jako ubytovací prostory, přítomnost zámeckého parku a hlavně chuť podílet se na záchraně tak krásného zámečku, o který léta nikdo nestál.

0403-MLA- 008

0202-MLA- 015

Kdy jste zámek Mlázovy koupil a v jakém byl stavu?

Zámek Mlázovy jsme koupili v roce 2000 ve značně zchátralém stavu. Hned téhož roku započala rekonstrukce zámecké střechy a v následujícím roce až dvou proběhla rekonstrukce zámeckého parku, který tak v té době nešel ani nazvat, byla to spíše zarostlá a neprostupná džungle.

Zámecký areál jsme nekoupili celý najednou, protože část patřila obci, část byla družstevní truhlárna a pak tu byly další části rozdělené mezi několik majitelů, takže to trvalo celkem pět let, než se nám podařilo všechny kontaktovat a přesvědčit o prodeji.

Získal jste na rekonstrukci nějaké granty nebo jste to celé financoval sám?

V době, kdy jsme zámek koupili, ještě moc grantové poradenství nefungovalo. Ve spolupráci s projektantem a architektem jsme připravili projekt rekonstrukce a vyřídili potřebné žádosti a povolení. Pak jsem jezdil po různých grantových školeních a konferencích, díky nimž jsem byl schopen sepsat grantové žádosti, a několikrát jsme byli úspěšní. Například s obnovou zámeckého parku nám pomohla Agentura ochrany přírody a krajiny. Další důležitý grant byl díky ROPu 2005 (podpora cestovního ruchu, který odpovídal našemu záměru vybudovat zde areál se zajímavým ubytováním a volnočasovými aktivitami).

apartman_13 horní pokoje

Jste stavař, je to velká výhoda při rekonstrukci zámku?

Samozřejmě je velká výhoda, že jsem z oboru. Nedá se říci, že bych rekonstruoval zámek svépomocí, to se ani nedá, na rekonstrukci pracovalo a pracuje spousta firem a lidí. Hlavní výhodou je, že mám přehled o tom, jak se které věci mají dělat. Také znám spoustu lidí a firem a můžu se na ně v případě potřeby obrátit. Zkušenost je zejména v případě rekonstrukce památek důležitá, a pokud bych nebyl z oboru, tak bych hodně zvažoval, zda se do obnovy zámku pouštět. Rozhodně bych pak musel mít někoho důvěryhodného, který se v tomto prostředí pohybuje. Je také náročné sehnat dobré a poctivé řemeslníky, kteří jsou ochotni pracovat „po staru“ tradičními technologiemi, což je u historických objektů nezbytné. Ale pokud se to podaří, je to důležitá podmínka pro úspěšnou rekonstrukci.

Jaké představy jste měl o využití zámku Mlázovy?

Měli jsme vlastně tři cíle – za prvé ubytování pro rodiny s dětmi, k čemuž slouží prostorné pokoje a apartmány s terasami v přízemí. Inspiraci jsme čerpali během cestování především po České republice, často tento styl ubytování k vidění není. Apartmány jsme předělali z bývalých koníren a bytů, pomohl nám s tím architekt, se kterým jsem spolupracoval. Díky spolupráci s ním se podařila spousta dobrých věcí. Je dobré mít někoho, s kým můžete konzultovat své nápady a kdo přináší nápady jiné. Někdy to může být složitější ale většinou je to ku prospěchu věci.

Za druhé jsme chtěli vytvořit místo pro školení a menší konference, svatby a další skupinové akce. Proto také máme velký sál, salónky a další vybavení.

Třetím cílem bylo zpřístupnit areál i lidem, kteří se zajímají o historii a architekturu nebo mají k danému místu vztah. Proto je přístupný zámecký park a v budoucnosti by měly v části zámku vzniknout výstavní prostory. Občas také pořádáme kulturní akce pro veřejnost – divadlo pro děti apod.

Jaké máte zkušenosti s památkáři?

Ohledně památkářů slýchám většinou negativní zkušenosti. Je to pochopitelné, v podstatě je to komplikace a zvýšené náklady pro vlastníka objektu. Škoda, že nefunguje princip, když chce stát chránit některé objekty a určovat, jak se budou opravovat, měl by také kompenzovat zvýšené náklady, které z toho plynou. A protože to tak nefunguje, vznikají problémy – vlastník je omezován ve svém vlastním objektu a nucen hradit nákladné opravy.

Tím nechci říct, že jsem proti památkové ochraně, naopak, je to velice potřebné, památky se musí chránit. Co si budeme povídat, ani někteří vlastníci nejsou vzorem dokonalosti a někdy žasnu, co jsou schopni udělat s kulturní památkou. Myslím si, že člověk, který nemá vztah k historii a k památkám, by si ji neměl kupovat. Protože pak se bude snažit ze starého objektu udělat moderní dokonalou „hladkou“ stavbu a to bude zdrojem neřešitelných problémů i ve vztahu k památkové ochraně.

Mé vlastní zkušenosti s památkáři tedy nejsou vyloženě špatné, ale v průběhu oprav jsme samozřejmě narazili na věci, kde jsme měli různý názor, jako např. zda má být sýpka v původní barevnosti nebo zda je možné na střechu sýpky instalovat sluneční panely, které by pomohli udržitelnému provozu areálu.

DCIM100MEDIADJI_0067.JPG

Zámecké ubytování funguje celoročně, dá se mluvit o nějaké finanční návratnosti?

To je zatím ještě těžké říct. Určitě to není investice s krátkodobou ani střednědobou návratností. My samozřejmě nějaké kalkulace máme, ale záleží, co do té návratnosti zahrnete všechno za náklady. Když opravujete památky, tak máte spoustu souvisejících investic, které kdybych započítával do kalkulace, pak by ta návratnost byla hodně dlouhodobá. Ale všechno není jen o té návratnosti, rekonstrukcí zámku vytváříte určitou hodnotu, která se nedá vyčíslit a která (dá-li Bůh) přetrvává do dalších generací.

DCIM100MEDIADJI_0034.JPG

Jaké jsou Vaše další plány ohledně budoucího využití zámku?

V této chvíli funguje ubytování, konferenční zázemí, park i koupací jezírko. Přiznám se, že na začátku jsme neměli žádný konkrétní plán budoucího využití zámku, měli jsme jen určitou obecnou představu, ale nejdříve jsme začali s rekonstrukcí mladších, historicky méně hodnotných budov. Rekonstrukce zámku nás teprve čeká, zámek má novou střechu a fasádu, interiéry jsou vyklizené a čekají na obnovu.

Zatím máme záměr týkající se přízemí zámku, kde plánujeme udělat menší společenské prostory pro možnost konání svatebních obřadů, školení a seminářů a také obnovíme původní černou kuchyni. V průjezdu zámku plánujeme pořádání výstav a jižní části přízemí vznikne apartmán pro hosty. Horní patro přijde na řadu později, tam se záměr teprve vytváří. My celkově k té rekonstrukci přistupujeme postupně, což nám dává možnost realizace různých nových myšlenek a potřeb, které přicházejí časem a na základě zkušenosti s provozem areálu.

DCIM100MEDIADJI_0082.JPG

Máte více dětí, myslíte si, že některé z nich bude ve Vámi započaté práci pokračovat?

V této chvíli to neumím říct, děti jsou ještě malé anebo studují, budoucnost mají před sebou. Nechci, aby to pociťovaly jako určitý závazek nebo břemeno. Když někdo z nich bude chtít, budu rád, když ne a budou šťastní v jiných oborech, přesvědčovat je nebudu a nechám je jít si svou vlastní cestou. Vždyť ani já jsem jako student netušil, co všechno budu dělat. Nezastírám však, že by bylo pěkné, kdyby v tom díle někdo pokračoval, a mám naději, že to tak bude. Na druhou stranu jsou v životě důležitější věci než sebehodnotnější stavby. Uvidíme tedy, co nám přinese budoucnost.

Děkujeme za rozhovor!

Dnešní rozhovor je výjimečný. Ptáte se čím? Odpověď je jednoduchá. Je vedený s velkým milovníkem historických památek Tomášem Fürstem, který
Česká televize přichází s novými díly dokumentárního cyklu Modrá krev, v němž můžeme proniknout do světa českých šlechtických rodů. Jak